Těžký život domorodcův

S kamarádkou, která má svůj život na vesnici, místo dětí vylepšený o prase, králíky, slepice a já nevím co ještě, jsme se shodly, že život na vsi rozhodně není pro lenochy. Tady je prostě neustále co dělat. Naopak si myslím, že takový přechod z bytu #jsemzachvilkuuklizenej do baráku #nestihasco?, může být pro někoho lehce frustrující. Tady už je pak čistě na vás, jestli si zvyknete sem tam na nějakou pavučinku nebo se z toho zblázníte.

Několik detailů mě ale za poslední týden pěkně zvedlo ze židle. Dostupnost jakýchkoliv potravin nebo drogérie je v blízkém okolí nulová. Věděla jsem to dopředu, nemusíte mi nic říkat. Skoro denně jezdíme do města, takže to není taková hrůza. Navíc mi stačily asi 3 týdny k tomu, abych se naučila hospodařit s jídlem v lednici a vždy spotřebovala opravdu všechno. Každopádně mě napadlo, zkusit nějakou exotiku a strávila jsem asi hodinu na stránce Košík.cz, abych vyšperkovala svoji objednávku k dokonalosti a taky firmu vyzkoušela. V seznamu samý dobrý věci, jako třeba koriandr, passion fruit, jehněčí... Já už si to moc nepamatuju. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, že po zadání adresy mi přijde mail s omluvou, že do takový s prominutím prdele, mi ten nákup rozhodně nedovezou. Kdybych však bydlela v Praze, mám vše do hodinky. 

Jednou jedinkrát jsem si zkusila z internetu něco objednat. Přijel nafrněnej kurýr od In Time a s výčitkou v očích mi otevřel kufr od oprejskanýho forda, ať si vezmu balík a už mě ani nenapadne, něco z netu objednávat. Pán totiž musel sjet z dálnice a cca 9km koukat do polí. Tak to jsem skoro obrečela. 

Já na ně kašlu. Nepotřebuju balíky až pod nos, bude méně odpadu. Ale nevidím v tom logiku. Přece kdybych bydlela v Praze, mám obchod na každým rohu a i to jídlo si raději zajdu vybrat sama. Jak k tomu potom přijde tady osmdesátiletý pan soused, který celý život žije jen o vajíčkách? Co ti starší lidé z vesniček, kam přijede dodávka s jogurtama jednou měsíčně, kterým by se naopak hodilo, kdyby jim někdo nákup dovezl až pod nos? 

Takže pokud někdo přemýšlíte nad podnikáním, tady vidím trochu díru v systému. A říkám vám, že kdyby ten kurýr přijel z úsměvem, odvezl by si ještě košík vajec a pálenku. Ale to, že starší lidé z vesnic by si asi těžko nákup objednali přes notebook s nadupaným wifi, je zase věc druhá. :-)

Ještě že tady stačí, se druhý den ráno podívat z okna, jak se na rozlehlém poli před domem zvedá mlha a náš černý kocour v ní vypadá jako pes Baskervillský a všechny křivdy dnů minulých jsou fuč. A jak by řekla mamka: "Představ si toho blba, jak sedí na záchodě..." M:)