Tak tento článek měl původně název Silvestrovský. Všem je nám ale jasné, že teď už by to bylo trošku po termínu. Letošní Vánoce i Novoroční oslavy nám bohužel zkřížilo zařizování, ohledně přepisu domu. Každý den je co zařizovat, ať už jsou to nekonečné návštěvy ČEZu, přepis vody či zaplacení daně z nemovitosti. A to se ještě ani nestěhujeme! Kdybych bývala věděla, kolik obstrukcí, zařizování, papírování a zbytečně vyhozených peněz je potřeba k tomu, abyste státu zaplatili za to, že jste si koupili dům, normálně bych se na to vykašlala. Jakože fakt. Pocity zoufalství už ale pomalu střídá touha, zařizovat si nový domov podle svého. Pomalu pokukuju po různých koberečcích, proutěných kusech nábytku, barvách, nádobí bílém i dřevěném a nechávám se příjemně chlácholit vědomím, že snad do dvou týdnů bude náš dům zcela vyklizen a my budeme moct začít stěhovat. Prosím neptejte se, proč se ještě nestěhujeme. Být vstřícná a velkorysá je náročné i bez vysvětlování :-)
Další věc, proč jsem nebyla schopná si sednout k novoročnímu článku dříve, je určitě Samuelkův nástup do lázní. A správně. Tentokrát jsou tam s taťkou a mamka sedí doma. Balení bylo příšerný a rvaní věcí do kufru auta pak přímo očistec. V pátek ráno jsme totiž odjížděli všichni čtyři s tím, že tam přes víkend budeme společně a já se s Tomáškem v neděli vrátím domů. Příjezd dobrý, všechno dobré. Stejné sestřičky, stejní pacienti, spoustu úsměvů a šťastných shledání. Jenže sobota ráno a Tomášek nemocný. A já, místo toho abych situaci inteligentně vyřešila, jsem začala bulet. Co když to Samuelek chytne? A co když nezvládnu odřídit cestu domů? Milion věcí padá denně na rodičovu hlavu a občas se ty stavidla prostě protrhnou.
Takže jsme se s Tomáškem sbalili a odjeli domů o den dříve. Můžete plánovat jak vzteklí a ty děti si to stejně vždy vyřeší po svém.
Teď je rodina rozpůlená. Chlapi v Luži sportují a my s Tomáškem se doma můžeme věnovat předsevzetím do nového roku. Jako již tradičně si připisuji všech TOP 10 předsevzetí většiny lidí, jako je hubnutí, sport, zdravá strava, sebeláska, obdivovat své malé úspěchy a cílit na ty větší, najít si více času jen pro sebe, naučit se jazyk a rovnat si věci ve skříni. A k tomu bych pro letošek přidala asi už jen častější zalívání kytek a čištění zablácených bot. Jinak, jak s oblibou všude říkám, jsem spokojená. Je to krásný pocit, když si člověk může naplno říct, že je SPOKOJENÝ. Zkuste to. Zkuste být spokojení s tím, co máte, protože problémy má každý, ale většina z nich se dá řešit. Všem přeju pevné zdraví, které si nebudeme dobrovolně huntovat a určitě trochu toho štěstí, protože pokud budete zdraví a spadnete ze žebříku, je to prostě smůla. Hezký rok 2018 všem...M:)
My jsme taky spokojenýýýý :)
OdpovědětVymazat