Přečteno 2017 - 1. část

To je jako s hubnutím. Pokud jste vytížení dětmi, domácností a všedními povinnostmi a dáte si za cíl, že zhubnete do týdne 10 kilo, koledujete si o neúspěch, vyhoření a jojo efekt. Taky jsem si v lednu myslela, že stihnu přečíst za rok těch 50 knížek minimálně. Vždyť bych u toho mohla sedět pořád, tak to nebude problém. Začala jsem skupovat výhodné sady knih, oblíbené thrillery a trávila hodiny v knihovně, rodině jsem rozhlásila, že žádné jiné dárky, než knihy nechci a přitom, od té doby, co se mi v dubnu narodil Tomášek, se kniha v mé ruce vyskytla opravdu jen vzácně, ve většině případů při utírání prachu. Doma se mi nahromadily sloupce nepřečtených výtisků, které čekají na svou příležitost a taky na to, až budeme při stěhování nadávat, kde se to tu všechno vzalo. Nakonec nemám knížek přečtených ani dvacet, možná ani patnáct, ale i tu trošku vám tu v bodech mohu představit:

Matky matkám
 -   od Sexy mamas

Kniha, kterou jsem dostala od Ježíška, kterému zřejmě připadalo, že mi z té "mateřské" začíná pomalu hrabat. Tři oblíbené blogerky (Sexy mamas) daly dohromady své rady a tipy, jak si užít mateřství a nezbláznit se z toho. Líbí se mi to, protože nenásilnou formou ženám vštěpují, že děti jsou sice naše všechno, ale neméně důležitý je i čas, který dokážeme věnovat sobě, svým zájmům a koníčkům, partnerovi, sportu, zábavě... Doporučila bych všem maminkám, které se doma v teplácích a mastném culíku unaveně plahočí od pračky k ledničce s brečícím uzlíčkem v ruce a neví, jak se z toho kolotoče vymanit.
PS: Mě to sice nepomohlo, ale třeba budete mít více štěstí.

Včelí královna
 - od Laury Rubyové

Píšou, že je to silný příběh zasazený do malého města s podivnou pověstí, prý má skvělý ohlas čtenářů a vyhrál několik literárních cen, ale já musím bohužel za mě říct, že je to trošku slátanina. Popis knihy mě vyloženě nažhavil, čekala jsem výbornou atmosféru plnou drama, tajuplna a nebezpečí, ale jen horko těžko jsem polykala stránky, aby knížka nezůstala rozečtená na pořád. Nepovedené fantasy, takže jdeme dál...

Dívka od veldle
 - od Jacka Ketchuma

Tohle jsem si chtěla opravdu hodně přečíst. Recenze slibovaly až nechutný druh hororu, který vás donutí, zapít žaludeční nevolnosti douškem vody. Zamluvila jsem si knihu v městské knihovně, běžela pro ni a natěšeně zasedla do křesla. Jenže jsem si bohužel domů přinesla romantiku, ve které se urostlý a opálený Mitch seznámí s dívkou od vedle, chodí spolu na procházky, večeře a do postele a nikde žádná krev a napětí. Tu pravou Dívku od vedle jsem objevila až o měsíc později ve výprodeji. Musím říct, že je to opravdu síla. Ztroskotalá matka několika kluků ve sklepě umučí mladou holku a ještě k týrání a znásilňování nutí i její syny a vrstevníky z ulice. Jen pro silné žaludky!

Ztracený symbol
 - od Dana Browna

Stále platí, že pokud mám chuť na kvalitní literaturu, která mě přišpendlí na zadek a rodina bude týden bez večeře, sáhnu po Brownovi. Ani tentokrát jsem se nespletla. Kniha tak nabitá informacemi, že opět zase nevím, čemu mám věřit, co je skutečné a co si pan Brown jen vymyslel. Miluju jeho styl kombinování vědy a náboženství a miluju Roberta Langdona, takže tak. Pokud jste četli Šifru mistra Leonarda nebo Anděle a démony, můžu vám tuhle knížku jedině doporučit, protože je ještě lepší!

Než jsem tě poznala
 - od Jo Jo Moyesové

I mistr tesař se někdy utne a tak i já občas sáhnu do knihovny pro úplnou blbinu, zvlášť pokud v okolí pozoruju, že jakožto žena bych byla trapná, kdybych si to taky nepřečetla. Všechny mé kamarádky jsou do toho zblázněný a já vyloženě neříkám, že to není fajn romanťárna na odreagování, ale po dočtení jsem se zase já musela odreagovat pořádným krvákem. Na druhý díl tohoto úspěšného románu se zatím nechystám, počkám si, až mě buďto strhne vlna, nebo až znovu otěhotním a budu si chtít poplakat.

Hlasy
 - od Ursuly Poznanski

Můj šálek čaje. Taková průměrná kriminálka z prostředí psychiatrické léčebny, kterou jsem schopná sfouknout za dva večery. Napětí, vraždy, spoustu zvratů a překvapení. Z této série jsem četla i knihu Pět, ve které je stejné duo vyšetřovatelů Beatrice Kasparyová a Florin Wenninger a určitě se chystám i na ostatní knihy, protože tam je vždy dobrá zápletka a strhující atmosféra (no, to jsem možná trochu přehnala :-D). Každopádně paní Poznanski je jedna z autorek, které můžu vytáhnout vždycky a budu spokojená.

Ostatní kousky si schovám do dalšího článku. Za prvé dlouhé články nikoho nebaví a za druhé doufám, že ještě stihnu přečíst dvě zajímavé knihy. Mám na to čtyři týdny a věřím si. Snad si z toho seznamu něco odnesete i když už asi všichni poznali, že nepíšu podrobné recenze, ale spíš o pocitech, které mě u knih provázely. Ale ani to podle mě není na škodu, zvlášť v době, kdy knižní blogy rostou, jako houby po dešti. M:)