úterý 31. října 2017

Kupujeme dům 1. díl - Vybíráme

Pokud s partnerem spíte v jedné ložnici společně s vašimi dětmi, tak po nějaké době vzájemného rušení a touhy po trošce soukromí, začnete uvažovat nad možností, jít do většího bydlení. Jestliže jste vyznavači stylu "celá rodina v jedné posteli", tak vás podobné problémy nejspíš vůbec netrápí, ale u nás chce své vlastní místo na rozvalení každý, včetně dětí. 

Nejprve jsme si u skleničky vína položili otázku, do jakého bydlení bychom vlastně chtěli jít? Dům nebo byt? Vesnice nebo město? Koupit nebo pronajmout? Ale protože umím skvěle hrabat listí a můj Jára štípat třísky, nebránili jsme se myšlence domečku na vesnici. Bylo to spíš takové jalové tlachání, které skončilo závěrem, že výhledově, do dvou let, bychom mohli o koupi domu začít přemýšlet. Přece jenom nějaký pátek, co jsme doplatili dluhy z nerozvážného startu do života, už to je a je na čase se po nějakém pěkném dluhu zase mrknout no ne? Člověk se pak cítí takový nesvůj, když nic nesplácí... (Vtípek samozřejmě. Kdybychom měli na účtu dva miliony, tak si rozhodně žádnou hypotéku nebereme!)

Jenomže to naše "výhledově" se zvrtlo na TEĎ NEBO NIKDY. Hypotéky mají pro mladé rodiny už teď dost nepříznivé podmínky a za dva roky bychom leda utřeli nosy. A navíc se naskytla příležitost krásného domu. Ani vlastně nevím, jak jsme se ocitli na prohlídce. Chodili jsme po místnostech, obdivně pokyvovali hlavou a snažili si vybavit alespoň jedinou vhodnou otázku, která by majitelům ukázala, že nejsme úplný trubky, které nevědí, kolik je 5 a 5. Přes to všechno skvělým majitelům naše naivní výrazy učarovaly natolik, že si nás vybrali z té kopy zájemců. A tak se stalo, že já, která si donedávna myslela, že odpad ze záchoda mizí sám od sebe v místech kdesi u zemského jádra, budu mít nejspíš dům. Dům se zahradou, žumpou, komínem a okny do lesa...

Teď už jakožto ostřílení mazáci, co se půl roku pohybují v realitách (hahaha) víme, že je potřeba si ujasnit zejména, jestli chceme dům nový nebo starší, ihned k nastěhování nebo s potřebou rekonstrukce k obrazu svému. Propočítat cestu do práce, do školy, do školky, do nemocnice, k babičkám, aby nám po zaplacení hypotéky a benzínu zbylo alespoň na chleba ve vajíčku. Chtělo by to vědět, jestli není ve střeše díra a jestli k domu vůbec zajíždí popeláři. A jestli tam někdo protahuje v zimě cestu nebo je potřeba ve 4 ráno nastoupit s lopatou. Jestli je tam vůbec signál a jestli se dá někde poblíž koupit pizza. A i přes to, že některé z těchto otázek pro nás kladnou odpověď nemají, po prohlídkách několika předražených barabizen padajících na hlavu, se nám podařilo najít skvělý dům. Starší, ale kompletně opravený. Relativně levný a bez nutnosti dalších větších investic. S paní, která dělá výborný štrůdl a pánem, co nám tam opravuje každičký detail, abychom to měli k nastěhování ťip ťop. Se dvěma kočkami a v místě, kde dávají lišky dobrou noc a po příjezdu z práce hlásíte sousedům, co jste měli dnes k obědu.

Úplně vidím, jak tam budou kluci prolejzat pangejty a starý kravín, přesně jako my, když jsme byli děti. Tomášek bude chodit do hasičů a Samíček s láskou pro auta se bude muset přeorientovat na traktory. Jak budou domů chodit celí žlutí a smradlaví z řepkovýho pole.

Teď už jenom zařídit tu hypotéku, protože i když jsme si dům zamilovali a přislíbili jeho koupi, vůbec nevíme, jestli nám na to dá někdo peníze. Ale o tom už v dalším článku...M:)

Mám trošičku obavy, jak to bude u těchhle dvou doma vypadat po půl roce :-D

2 komentáře:

  1. K domu gratuluju, je sice blbá doba, taky jsme sháněli asi 3 roky a furt že to je drahý a nakonec jsme koupili letos, když ty ceny snad už vyšší být nemůžou, ale to by se nekoupilo nikdy nic. Jak jsem sledovala, tak bohužel i u Turnova jsou ceny i bytů 2x takový, než byly před těma třema lety, kdy jsme bydlení začali hledat:/ Na druhou stranu splátka hypotéky je troufám si říct vždycky nižší než nájem bytu a to i v Turnově, my bydlíme v MB a tady je bydlení šílenost, klidně se tu pronajímá garsonka za 13 tis. + energie:D Škoda, že nějakou nevlastním, taky bych hned pronajímala.)
    Co nás trochu na*ralo je, že když jsme od baráku dostali klíče, tak jak bylo všechno vystěhovaný, bez nábytku, tak teprve jde vidět, že třeba položili plovoucí podlahu přes původní koberec:D a podobně, za nábytkem chybí lišty..takže hypotéka je jedna věc, ale musí se počítat navíc s penězma za počáteční investice. Ale třeba budete mít štěstí, když majitelé se to snaží dát co nejvíc do pořádku, tak to je super.) Tereza M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky za reakci! Ty ceny v okolí Turnova i Boleslavi jsou příšerný. Baráky padaj na hlavu a chtějí za to 3-4 miliony. My nakonec sehnali u Mn. Hradiště (asi 10km) za 2,5 i s daní, krásnej dvoupatrovej dům. Je to teda fakt samota a asi i proto ta nízká cena. Prodávájící úplnou náhodou zná i naše babi a jsou to moc hodní lidé. Celou dobu jsme v kontaktu a jezdíme tam sbírat informace, jak s domečkem. Věřím, že bude vše v pořádku a pokud něco objevíme....no i o tom to je :-)

      Smazat