Abych se vrátila k našim nemocným dětem. Podpora veřejnosti směřovaná rodičům a postiženým je opravdu velká. Zakládají se transparentní účty a sbírky, kam lidé, kteří nejsou k tomuto problému lhostejní, posílají darem peníze určené na léčbu, rehabilitační pomůcky a ozdravné pobyty. Sbírají se víčka. Zakládají se facebookové stránky, díky kterým může každý tak trochu nahlédnout do soukromí rodin s postižením, třebaže si často jen těžko dokáže představit ty nervy, probrečené večery a naběhané kilometry při zařizování čehokoli, co se postižených týká. Přes to si naprostá většina lidí dokáže najít čas na slova podpory.
A teď se ptám... Dopřávám synovi opravdu všechno co si můžu dovolit? Vyčerpávám své možnosti? Myslela jsem, že najít mu skvělýho tátu a místo ve školce, odkud si odnáší výborné pokroky, trénovat ho a trpělivě čekat na ty malé zázraky, stačí. Nebo nestačí? Měla bych založit sbírku a z vybraných peněz mu platit rehabilitační pobyty v zahraničí? Třeba už by dávno chodil, kdybych něco nepodcenila. Možná dělám chybu, když odmítám v bytě ty zdravotnický krámy. Ale po tom, co mi ze 40 kilovýho kočárku za 70 000 vypadaly všechny šrouby opravdu nechápu, proč bych ho nemohla vozit v normálním. Teď jsem teda udělala výjimku a necháme mu zhotovit vertikalizační stoleček, jelikož Samuelek má obrovský předpoklad pro to aby chodil. Dokonce si dovolím odhadnout, že do roka by se mohl na ty nožky postavit i sám. Jenže je líný a zvyklý na to, že ho mamka s taťkou všude donesou a vše mu podají. Ale mamka s taťkou už mají totálně odrovnaný záda a pracky jako opice a pořádně ho motivovat k chůzi je jejich jediná záchrana - do budoucna.
Takže co mám dělat? Jednou ročně do lázní a doma pořádnou porci psychické a fyzické podpory a motivace? Nebo nastřádat peníze a odvézt ho někam, kde ho všechno naučí za měsíc? Proč tu krucinál nemůže být někdo, kdo nám řekne: Udělejte to a to a to! A bude po problémech?
Jo a drb roku! Samíček má ve školce už i holčičku! Takže pět kluků a jedna chudák holka jim tam bude velet. Ale to jen tak aby řeč nestála. Navíc holčička krásně chodí, takže doufám, že na ni ten náš lenoch bude chtít udělat dojem a začne chodit taky. Jinak nemá šanci - to mu řeknu.
Tímto bych prohlídku svých myšlenkových pochodů pokládala za uzavřenou a až se mi zase nakumuluje nějaký kvalitní stres, ozvu se. M:)
Upřímně, být Vámi, tak hodím na facebook událost - třeba jako sbírku peněz na ozdravný pobyt, kde by Samuelka rozchodili. Pokud existuje možnost, že ho někde za měsíc tohle naučí, nestyděla bych se a vyvěsila to fakt na facebooku, a ať to všichni přátelé sdílejí. Vzhledem k tomu, že dnes je dost populární třeba vybírání peněz do začátků podnikání a když vidím, o jaký kraviny se někdy jedná a dostanou se i na 200 % požadované částky, tak nevidím důvod, proč to aspoň nezkusit. Jasný, třeba je Vám blbý spamovat na FB s takovými věcmi, ale lidi tam dávaj takový kraviny, že není důvod se stydět nebo s tím nějak váhat. Pak jde určitě hledat grantové programy různých firem, nevím teda, jestli na to se dvěma dětmi máte čas, ale určitě to za to stojí, letos jsem dávala žádost o grant pro dětský sportovní klub u Škoda Auto a.s. a bylo nám vyhověno. A třeba tahle firma má i jiné programy, určitě by se na nějaký dal napasovat i Váš problém (letos už jsou programy ale uzavřené). A je plno jiných firem. Mě spíš přijde, že Vám to je hloupý si o peníze říkat, nebo někde žádat, ale lidi a firmy fakt dnes peníze maj a podle mě jsou i ochotní pomoct, ale sami od sebe Vám peníze nepošlou no, to už si musí člověk sám pohledat, co by šlo vymyslet.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za odpověď, sice ano, je mi to hloupé, vzhledem k tomu, že jsem obklopena osudy i horšími, než je u nás, ale nadruhou stranu mě to nakoplo. Nechtěla bych kvůli předsudkům ošidit vlastní dítě. Díky :-)
Vymazat