Nešvary maminkovských skupinek aneb jak si udržet zdravý rozum.

Já si budu celý život na něco stěžovat, taková jsem a taková budu, ale ruku na srdce, znáte snad v dnešní době někoho, kdo si na nic nestěžuje? Alespoň je o čem psát.

Můj dnešní den probíhal asi takto: děti - do města - děti - rotoped - děti - internet - oběd - internet - cvičení -internet - děti - jídlo - internet.

Ano, opět matka roku co vyhořele čumí do počítače a svým dětem obstarává pouze základní potravu, čistou plínu, spánek a trochu toho mazlení, aby mě nepomluvili. Dusno dělá svoje a každý toho má občas plný zuby.

Brouzdala jsem na facebooku v maminkovských skupinkách, s cílem pochytat pár rad, jak uspokojit dvě děti v pouze jedné náruči a došla jsem k jasnému závěru: Žena na mateřské dovolené, by se s ostatními ženami stejného zaměření měla paktovat co nejméně. Teda spíš - maminky na mateřské by se měli co nejméně zdržovat na internetu. Vlastně všichni lidé by se měli co nejméně zdržovat na internetu, protože články na zpravodajských serverech, dělají z lidí zlé sraby, co se se svými nechutnými komentáři schovávají za přiblblými přezdívkami. Diskuzní fóra zas dělají z lidí přechytralé filozofy a maminkovské skupiny, dělají z maminek šílené a informacemi přesycené hysterky nebo naopak útočné bestie.

Řeší se tam houfně každý miminkovský prd. Odmítá se očkování, protože když ho odmítla tahle, odmítnu ho taky. Porovnávají se děti. "Edík se nám ještě nepřetáčí sám na bříško, není to špatně, když už jsou mu dva měsíce?" Není. "Stelluška už si na třech měsících kleká na kolínka, má to někdo podobně?" Nemá. Každá druhá je tam vyděšená z toho, že zrovna to její dítě neumí to, co druhé. Nikdo už nezapojí instinkt a přirozenost, místo toho se na facebooku ptá, proč dítě brečí, když je nakrmené a přebalené. Tak asi ho třeba něco svědí nebo je mu chudáčkovi taky vedro...

Ale tohle mi ani tolik nevadí. Vždy když jsem měla tendenci někoho soudit, naučila jsem se říct si, že je to přece jeho život a já nemám právo ho jakkoliv veřejně hodnotit, že si zkrátka každý má dělat, co uzná za vhodné. V dnešní době se strašně často zaměňuje urážka za svobodu slova. "Vy jste tady všechny krávy a teď mě sežerte za to, že jsem řekla svůj názor." Typický příspěvek někoho, kdo má nudný život a jeho denní náplní je rejt do ostatních.

A totálně úplně nejhorší mi přijde nyní moderní "mamynkobijectví". Vznikají skupiny, ve kterých se matky - mistryně světa a chlapi, co ví o mateřství prd, hnusně naváží do matek - rozněžnělých hysterek. Dělají si z nich srandu, sdílí jejich intimní fotky, pomlouvají a hnusně urážejí. Tvrdí o sobě, že jsou MAMYNKOBIJCI a neuvědomují si, jak ubohé a směšné to vlastně je. Jakmile dnes někde řeknete, že "k véče budou řízečky a kašička a pak si s manžou dáme sexíček" jste hned veřejně za idiota, vysměje se vám polovina sociální sítě a přitom je to čistě vaše věc, že mluvíte jak pošuk.

Tak jsem se zase naštvala a rozvášnila a dělám přesně to, co mi vadí. Hodnotím. Ať už ty první nebo ty druhé. Mnozí mi budou říkat, že taková je prostě doba a že si mám zvyknout, protože buřta už si neopeču, když jsou nejmodernější vychytané grily /chápej jako pokus o metaforu /. Ale já se s tím prostě nějak nemůžu smířit, když vidím, co se s lidmi za ty roky stalo, jak zpohodlněli a snědli všechnu moudrost světa...To je jedno.

*

Nakonec jsem si oba svoje kluky úplně vyřízená posadila před sebe a zívla si. Oba dva se začali řehtat jako blázni. Tak jsem si zívla znova a znova a nakonec jsem si zívla asi stokrát a řehtali jsme se všichni tři a já zase jednou pořádně zalitovala těch hodin strávených ve světě internetu.

A jak si udržet zdravý rozum? Normálně sportem a četbou přece! M:)

Hysterická, trapná nebo normální? Kdo to ví líp než já?