středa 23. srpna 2017

Letní očistec!

Prázdniny pomalu končí. Moment! Já vlastně žádné prázdniny nemám. Začínám se řadit do skupiny rodičů, kteří se těší na konec léta, jako na smilování. Ti zlobiví raraši, teda promiňte - naše děti, si začátkem září sbalí své batůžky a pomažou hezky do škol a školek. A je úplně jedno, jestli se jedná o děti zdravé nebo s handicapem, občas totiž zlobí všechny. V domácnosti konečně zavládne určitý řád a to je pro mě balzám na duši. Zlepší se domácí ponorka a opadne část zodpovědnosti, za vymýšlení dennodenních programů a výletů, které ve finále děti nebaví a rodičům z jejich kňourání zamrzají úsměvy a mění se v tupé výrazy.

Samuelek vyrazil do školky už v pondělí a věřte, že všem rodičům, které jsem tam ráno potkala, zářily v očích jiskřičky úlevy. Celé dopoledne, vhodné hlavně k úklidu a nakupování, jsme se jen a jen váleli a dávali odpočinout unavené psychice, protože tyhle dva měsíce, stály opravdu za to. Nejprve Samíček někde chytl ošklivou střevní bakterii a to, čím jsme si museli projít je jedna velká cenzura. Hned jak jsme se toho zbavili, chytl virózu a hned potom periodické horečky (nebo co to bylo). Takže se mu teplota skoro celé dva měsíce pohybovala kolem 38 stupňů a do bazénu se chudáček podíval pouze jednou. Babičky se střídaly v plném zápřahu, abychom se z toho nezbláznili, ale zabavit dítě, které chce všechno a nemůže skoro nic, je prostě těžký. Výsledkem jsou pak zničená záda, certifikát z rychlokurzu trpělivosti a prázdná láhev vína na lince v kuchyni. Denně.

Rozhodně se ale nedá říct, že bychom zaháleli v nových dovednostech. Samuelek se skvěle naučil vypnout televizi přesně ve chvíli, kdy na něco koukáme a čekáme, jak se situace vyvrbí. Výborně si také natrénoval otevírání lednice a následné rabování v ní. Není větší zábavy, než spěchat ke sporáku a přerazit se na rozlitém mlíce. Dál přišel na to, co se dá dělat s propiskou a už mám na podlaze v kuchyni první čmáranici. Jo a mimochodem - párkrát jsme ho postavili a on prostě stál. A to s přehledem vyvažuje veškeré jeho lumpárny.

Každým rokem touhle dobou se život konečně vrací do obvyklých kolejí a nálada se lepší. Přichází podzim, který mám ráda a končí období vedra a propocených triček. Přichází sice povinnosti, vyšetření, Motol a lázně, ale kdyby se člověk jen celý život válel se sklenkou vína u bazénu s rukou namočenou v míse s melounem a poslouchal tiché hučení lesa, nebyla by to nuda? M:)





Žádné komentáře:

Okomentovat