A co se vlastně stalo, že na mě odpoledne padlo přes dvě balení kapesníčků?
Samuelek přinesl ze školky svůj první obrázek.
Tak, a je to venku...
Říkáte si: No Bóže, takových obrázků už doma mám... A to je právě ono. V tom tkví ten vtip! Já (celkem skromná matka) jsem něco takového ještě pár let vůbec nečekala. Vždyť Sáma neleze, nestojí, nechodí, pastelky zbaští, stejně tak jako papír, dřevo, suť...
Paní učitelka prý konstatovala, že nejspíš pomáhal mamince s cukrovím a ještě si pamatuje, jak chutnala poleva, jelikož jakmile dostali na stůl temperky, on se na ně vrhl a chtěl je sníst. Už podle toho jsem začala tušit, že opravdu mluví o mém synovi, protože tomu zkrátka chutná. Že doma snědl všechna syrová těsta a od té doby dělám cukroví výhradně sama, jsem už nedodávala.
Další důkaz toho, že možná Samuelek opravdu tvořil, jsem zachytila na této fotografii. Povšimněte si podivných skvrn pod okem a na ručičce:
Nakonec jsem zavrhla i variantu, že obrázek vytvořila paní učitelka a Samuelek jen ochutnával, protože paní učitelka by něco tak dokonale kreativního asi těžko zvládla.
A tady to teda je. Vánoční kapr!
Koukáte co? No já taky. Prostě dokonalost. Hned jak jsem tu rybičku dostala do ruky, vyjelo mi pár slziček, ale rozdýchala jsem to. Ale od tý doby, co jsem poslala fotku mamce a ta mi celá ubrečená chválila Sámův výtvor do telefonu, mi není pomoci. Aspoň vím, po kom to bulení mám :).
Děkuji za pozornost. Tahle životní událost zkrátka své místo na blogu musí mít. Je to život o kterém píšu a který žiju. A je mi jedno, že nejsem MÁMA ale GANGA. Hlavně že mám svoji rybu! M:)
Téda! Sdílím s tebou tvoji radost. A skoro mi také vyhrkly slzy! Kapřík je krásný a určitě si najde místo na nějakém velmi reprezentativním místě ^^
OdpovědětVymazatGabux
Počkám, až ta tuna barvy uschne a už mám rámeček :-D
Vymazat