středa 21. prosince 2016

Chystáme po roce, rodinné Vánoce..

Původně jsem myslela, že článek o vánocích psát vůbec nebudu, jelikož se toho valí spousta ze všech možných sociálních sítí, jenže zůstat netečná prostě nejde. Pak mě napadlo, napsat celý článek ve verších, což by bylo dle mého názoru dost originální, jenže po hodině marných pokusů a prázdné hlavy, jsem se rozhodla, že letos použiji pouze nadpis a zbytek snad stihnu dopsat na příští rok. 

EPIZODA: adventní věnec

První adventní neděli jsme se Samuelkem proleželi v lázních a po návratu byl právě adventní věnec tou první věcí, do které jsme se v rámci chystání krásných svátků pustili. Jako spokojená rodinka jsme vyrazili ven "na lov" věnečku již hotového. Mírně nasupené výrazy nás doprovázely pěti různými tomu určenými obchůdky, plnými kytek, výzdoby a jmelí. Jenže tenhle je nastříkanej tím bílým, to se mi nelíbí. Tenhle má malé svíčky, tenhle je moc křiklavej, já radši něco přírodnějšího... Tenhle je hezkej! Cože? Čtyřistapade je docela dost ne?
Dopadlo to tak, že jsem nakoupila ozdoby, svíčky, korpus a jiné (dohromady mě to stálo lehce přes pět set ale nikomu to neříkejte), Jára sehnal tavnou pistoli a společnými silami a s atmosférou lehčí hádky, jsme vyrobili vlastní krásný adventní věnec. Jo!

pozn.: Dvě svíčky hoří strašně rychle, jedna normálně a jedna vůbec. Celý věnec se topí ve vosku a já už se fakt těším, až tu nádheru z naší skříňky někdo seškrábe.



EPIZODA: stromek

Září: "Dáme asi umělej ne? Ať nemáme jehličí v koberci..."

Říjen: "Dobře tak dáme živej, ale nějakej jenom malej..."

Listopad: "Koupíme borovičku, ta má aspoň dlouhý bodliny a půjde to dobře sesbírat..."

Prosinec: "Tenhle se mi líbí!"

pozn.: Včera jsme si domů přinesli dvouapůlmetrový smrk sivý s tím nejjemnějším pichlavým jehličím, který se nám tak tak vejde do bytu.

Dále pak teda řešíme, jak to vlastně budeme se stromečkem dělat. Jestli nám ho jakože bude nosit Ježíšek a děti budou vždy na štědrý den ráno překvapené ze stromečku a černých kruhů pod očima svých rodičů nebo jestli budeme stromeček zdobit společně s dětmi, aby nás Ježíšek našel? Jak to je u vás?

EPIZODA: cukroví

Namysleli jsme si asi pět druhů a postupně, společnými silami na nich pár týdnů pracujeme. Jenomže! Zatímco poslední druh ještě není ani ve výrobě, ten první už pozvolna zmizel v našich bříškách. Jak tohle dopadne?

pozn.: Dnes večer akce hnízda a na ty mi nikdo nesáhne!



EPIZODA: dárky

Za dva dny nakoupeno, třetí den zabaleno a teď tu není k hnutí. Ježíšek kolem nich celé dny chodí, klepe si na rameno a pyšní se, jak to letos krásně zvládl, jak má pro všechny krásné věci a těší se, až to všechno rozdá a začne šetřit na rok příští. 

EPIZODA: úklid

Zapojena celá rodina. Samuelek neustále vytírá podlahy. Můj dvoumetrový muž výšky a já se držím tak nějak mezi. Prach mi chlapi odmítli utírat, jelikož jsem si na parapet nainstalovala betlém složený ze stopadesáti postaviček (přehání) a to ať si prý udělám sama. Nepořádek rveme do skříněk, které přetřídíme až na jaře, drobky sbíráme růčo, protože nám odešel vysavač a jak je ten byt vymalovaný, celkově vypadá o dost lépe, tak nevidím důvod, proč to zbytečně hrotit...

pozn.: Přísahám, že tentokrát na štědrý den ráno nebudu mýt záchod ani vytírat chodbu. Pokud se to neudělá samo do té doby, tak se holt v lednu aspoň nebudu nudit, až se Jarda vrhne na to formování postavy. Já se formuju spíš do kulata.



Věřím, že jsem opravdu nepopsala nic, co by každý jeden z vás neznal z praxe. Vánoce jsou svátky klidu, míru a rodinné pohody. Nebo taky panikaření, stresu, zbytečného zadlužování i vyhrocených situací ve frontě v Tescu. Je jen na každém z nás, jak si je uděláme a s kým je strávíme. Přejeme všem jen to nejlepší a tradičně hodně zdraví. Kdo nevidí na kosti v kaprovi, ať zvolí raději klobásu či řízek. Tady to rozhodně pojede ve velkým, za každoročního zpěvu Janka Ledeckého. M:)


Žádné komentáře:

Okomentovat