středa 31. srpna 2016

V září já zářím.

Už jsem se jistě zmínila, že měsíc září pro mě znamená takový malý nový začátek dalšího roku. Asi mi to zůstalo ještě z dob, kdy jsem byla školou povinná. Spojuje se pro mě spousta pozitivních faktorů, ale většina z nich asi stejně souvisí s počasím. Ve chvíli, kdy můj obličej začíná ožívat blaženým pocitem končícího vedra, zatímco na tváři mé mamky pomalu ale jistě tuhne úsměv, je jasné, že končí léto a nastává moje polovina roku.

Uvědomila jsem si, že spíš v září začínám s různými novými věcmi, úkoly a plním se motivací. Takže tu máme další začátek učení španělštiny coby samouk. Ale proč ne? Vždyť za tři roky už umím tři lekce! Ještě tak deset let a řeknu si ve Španělsku o pití. Dále pak nová etapa hubnutí. Začínám druhou desítku a to se mi nezdá tak špatný. Přestěhování nábytku. Vytřídění starého oblečení. Komplexní úklid. Vymýšlení nových aktivit. V tom si zkrátka libuji.

Letos je to ale přeci jen trochu jiné. Období, kdy pro mě prázdniny představovaly jen otravné a horké dva měsíce, jelikož mi po jejich konci nehrozila žádná škola, je definitivně pryč. Samuel jde do školky a já to prožívám, jako bych snad nastupovala na vysokou. Bačkůrky, sáček, kapesníky, plínky...mám mu sbalit plínky?...věci na převlečení, věci na ven...budou chodit ven? asi jo...léky, manuál co může, co nesmí, zprávy od lékařů...blázinec. Jemu je to ale zdá se úplně jedno. On si to tam prostě bude užívat, dokud ho to bude bavit a pak spustí sirénu. No samotnou mě zajímá, jak pozitivní bude článek s názvem Samuelek ve školce. Soucítím se všemi, co posílají prvně své dítě s batůžkem z domu, ale na druhou stranu si říkám: To bude klid! M:)



Žádné komentáře:

Okomentovat