středa 20. dubna 2016

To bude jízda!

Pokud mě teď někdo někde potkáte, dávejte si pozor, co mi řeknete. Žiju totiž jako na houpačce. Můžete mě zastihnout šťastně zamilovanou, nechutně vystresovanou i vytočenou doběla, a to všechno klidně i během jedné hodiny. 

Jak už nadpis napovídá, jdu se sem dnes vypsat na téma: Miška dělá (teda spíš se pokouší dělat) autoškolu. Říkám si jak jsem byla v osmnácti nehorázně pitomá, že jsem se do toho nepustila i když ta možnost tu byla. Mohla jsem si už vesele sedm let jezdit a neplašit tu ve chvíli, kdy mi ostatní starosti lezou i ušima. No nic. Vycítila jsem poslední příležitost a vrhla se do toho po hlavě. Budete-li se mnou v blízké době mluvit a jste řidič, určitě počítejte s tím, že se vás zeptám, jak vám to na začátku šlo. Za tři týdny omílání této otázky, jsem potkala pouze dvě stejná trdla, jako jsem já a to mi teda na sebevědomí moc nepřidává. Pojďme si podrobně rozebrat jednu takovou průměrnou jízdu ano?

Čtvrtek ráno. Jízdu mám až za pět hodin, takže času dost. Nervozita mírná. Po obědě už mi ale každičká buňka v těle připomíná, že dnes sednu za volant. Odevzdám dítě na hlídání a peláším pro jistotu o čtvrt hodiny dřív, jelikož čekání doma by mě už určitě zabilo. A jak tak čekám v tý kose na parkovišti, nervozita kupodivu opadá a já jsem si stoprocentně jistá, že dnes budu za hvězdu.
Sedám za volant, zapínám pás a zvedám sedačku, abych taky něco viděla.
Sešlápnu spojku, otočím klíčkem, zařadím jedničku a chci se rozjet. 
Aha! Ruční brzda, no jasně...
Jedu. Spojka - dvojka, atakdále...
Auto zprava?!
Spojka-brzda-lížu sklo.. No jo vlastně boční ulička.
Člověk na silnici!
V hlavě se mi honí že to stihnu, nebo nestihnu? Stihne to on? Co sem leze když vidí autoškolu?
Tímto chci upozornit všechny chodce, kteří ať už jdou přes přechod nebo mimo něj a myslí si, že přijíždějící autoškola určitě zastaví, nemusí to být vždy pravda.
Fajn, takže spojka-brzda-lížu sklo.
Jedem dál. 
Kruháč!
Co mám dělat? Sundej nohu z plynu!
Křižovatka!
Co mám dělat? Sundej nohu z plynu!
Cyklista! 
Co mám dělat? Sundej nohu z plynu!
Nejlepší je, když dostanu za úkol, vyhýbat se dírám ve vozovce. Poctivě se jim tedy vyhýbám dokud neuslyším: "Proboha Míšo! Držíš volant!" Však jo, jen tam byla díra. Sundej nohu z plynu!
Kamion! 
Co mám dělat? Tam se vejdeš...Otevři ty oči!

A když jdu domů, připadá mi, že už jsem v nebi. Dostanu další termín a doporučení, dát si před jízdou vždy panáka. Což je předpokládám jen sranda :-D

Takže ano. Vím, že učenej z nebe nespadl, že to časem bude lepší, že každý měl ty začátky těžký, že se nesmím stresovat, že je to vlastně docela sranda i že bych si měla raději udělat pojistku, ale říkám vám, jestli se z toho nezblázníme já, ani má instruktorka, uvěřím na zázraky!


Ajo vlastně značky! To mám ještě koukat po značkách jo?

2 komentáře:

  1. Také řidičák nemám a odmítla jsem si ho v Praze dělat :D :D Ani bych tu řídit nechtěla, stačilo mi pár jízd tady s kamarádkou a jak jí co druhý auto vytroubilo, jak nadávala a řvala v autě, že jsou všichni píp, když jsme byli v koloně a vždy jí tam někdo vlítl, že není tak dravá jako muži.. No konec světa, z toho bych já asi padla :D Držím moc palce

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ono právě třeba v Praze nebo Brně ten řidičák až zas tak potřeba není. Hromadná doprava jezdí všude co pět minut a vždy se dostaneš kam chceš, ale na vesnici nebo malém městě je to nutnost. Nehledě na to, že co 14 dní sháním řidiče, který by mě s malým dostal k doktorovi (Liberec, Jablonec, Motol) a je to otravný. A tahat šedesátikilovej kočár včetně dítěte do kopce a v každý ruce ještě igelitku s nákupem, pro mě začíná být už trošku nad moje síly...Tak asi proto :-) No snad to všichni ve zdraví přežijeme :-)

      Smazat