Trhy - čekáte na ně celý rok a pak?

Vánoční trhy. Jedna z mých nejoblíbenějších městských akcí. Teda hlavně v době, kdy jsem žila v Brně. Brněnské trhy totiž trvají cca měsíc. Kdykoliv máte čas, chuť, kamaráda po ruce a náladu, můžete si tam zaskočit nasát tu krásnou vánoční atmosféru. Ochutnat klasiku - svařáček nebo něco lepšího - svoboďáček a nebo úplný top - turbomošt. Lidí mraky, ale přeci jen za ten měsíc minimálně párkrát narazíte na stánek, u kterého není fronta. I když v Brně je na alkohol fronta vždycky! 

No a včera jsem vyrazila na trhy u nás v Turnově. Očekávala jsem ze všech sršící vánoční náladu, úsměvy, známé tváře. No probíhalo to trošku jinak. Trhy u nás ve městě probíhají vždy v půlce prosince a to jeden pátek a jednu sobotu. Za tu krátkou chvilku se tam chce podívat celé město a vy najdete jen náměstí, narvané lidmi, kteří se tlačí, cpou a rozdávají nakvašené pohledy. Z reproduktorů se line ta nejnepříjemnější koleda svého druhu a místo padajících vloček vám do obličeje svítí slunce a ve své šále s jelenem se potíte.

Vždy se obrním a vyrazím i se Samuelkem v kočárku. Davem se snažím projet jen velmi pomalu, abych někoho nezranila. Směju se v dobré víře na okolí, ale lidí, kteří mi to v tom stresu oplatí je opravdu jen málo. Navíc se mi snaží protlačit před kočárek, abych je s tím svým nákladem snad nezdržovala, samozřejmě hned po tom, co si mé dítě s různorodým výrazem ve tváři důkladně prohlédnou. Frontu na trdelník (aby z toho malý Samuelek měl něco víc, než jen pohled na spoustu zadků) jsme stáli tak dvacet minut a dostali ho syrový (ale stejně dobrý). No Samik tuhle atmosféru snášel asi tak čtvrt hodiny, než začal plakat a my se utíkali projít jinam.

U stánku se jmelím, stál malý zmrzlý klučina a já měla pocit, že tím, že mu chci udělat kšeft, ho vlastně jen obtěžuji. To ale rozhodně neplatí o stánku PRO DOBROU VĚC, kde se skupinka Turnovských lidiček snažila vybrat peníze pro nemocného Honzíka (svalová dystrofie) a doplatit mu tak vysněný vozíček. Podařilo se posbírat zhruba 80 000 kč a za to jsem opravdu ráda. Celkový obrázek z letošních trhů mi tato věc dost napravuje. Navíc u Honzíkova stánku bylo furt plno a ta nejlepší atmosféra.

Tím, že sníh v prosinci je opravdu už jen rarita, je těžké tu vánoční náladu udržet na úrovni, na kterou jsem zvyklá ze svého dětství a to je škoda. Doufám, že máte z trhů ve svých městech lepší pocit a kousek toho adventu na vás dýchl v plné míře! M:)