Doživotní pouta jménem facebook.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak nechutně nás facebook drží v šachu? Já nad tím posledních několik měsíců přemýšlím opravdu hodně. Nejen, když na nedělním obědě všichni koukají do mobilu a mamka nad námi jen nešťastně kroutí hlavou. Nejen když projíždím tu facebookovou "zeď" a spousta lidí, více či méně známých postuje statusy, za které bych se musela příšerně stydět. Hážou do davu věty typu: "Zase den na hovno." nebo "Je mi do breku." Snad jen aby vyvolali vlnu solidarity a podpory? Nebo proč jako? A nebylo by lepší se zvednout od počítače a jít si prohlídnout ten nádherný podzim?

A teď fkta o tom, proč si myslím, že mě má Mark Zuckerberk omotanou kolem prstu. Chci si zrušit svůj profil, ale...

• Kdykoliv potřebuju poradit něco z prostředí lázní nebo nemocnice, kam cestujeme se Samuelkem docela často, stačí napsat na fcb a mám hned jasno. (Internetová fóra takovou službu neposkytnou)
• Můj velký koníček (sbírání kilometrů pro svůj tým) samozřejmě probíhá pouze na fcb. Ono to ani nijak jinak zařídit nejde, aby se sto lidí, dokázalo denně někde domlouvat, zvlášť když jsou každý z jiného koutu světa.
• Facebook bourá zábrany. Mohu zde lehce komunikovat s kýmkoliv. Jsem člověk, co se hrozně stydí telefonovat, o tom příště, ale tady stačí jen něco napsat a čekat co se stane...nejhorší pak je, když píšete s jednou promile a ráno si pročítáte tu spoušť (hlavně že bez zábran).
• Už si snad ani nelze koupit elektroniku, která by facebookem nebyla prošpikovaná do posledního drátku.
• Vím, že přes FB Samuelka sleduje minimálně 150000 lidí z celého světa. Když to zruším, máme všichni po ptákách.
• Na jakýkoliv zajímavý server, na který vlezu, je potřeba se registrovat přes facebook.
• Mám v mobilu asi jen dvacet kontaktů. Na co víc, když všichni furt vysedávají na facebooku.
• I když si profil zruším, vše co jsem kdy sdílela, bude světem internetu vesele poletovat dál.
• Jak se většina lidí dozví o dalším článku, když ho hned nebudu postovat na facebooku?
• Co když ho zruším a pes po nás neštěkne?

No na druhou stranu si zase říkám, proč by po nás měl pes štěkat že jo? Chci být otrok facebooku a místo věnování se synovi na 100% do něj půl dne civět? Nebo chci malý baráček na vesnici s ovečkou místo sekačky a vrbou v koutě zahrady? Čím déle nad tím přemýšlím, tím víc se mi chce tenhle neustáý kolotoč zrušit, takže bych si měla pomalu začít zaplňovat svůj telefonní seznam, zapsat si kdo kdy slaví narozky a začít se na plno věnovat józe, aby zahnala případné abstinenční příznaky.

Kéž by šlo zařídit, abychom si to uvědomili všichni najednou...M:)