neděle 25. října 2015

Lidská povaha tě zdraví, nebo taky ne :)

Po několika letech jsem se přistěhovala do rodného města, a jako za starých časů si to denně vykračuji po ulicích. Potkávám, kamarády, nové známé i staré známé a právě u těch si vždy nejsem jistá, jestli pozdravit nebo ne. Těch trapasů, kdy jsem si v duchu řekla "dělej, pozdrav ho" a k pochybnému "ahoj" se odhodlala, zatím co dotyčný na mě koukal jak na úchyla, jsem si užila dost. A nebo ty chvíle, kdy si řeknu, že tahle holka si mě už určitě nepamatuje a ona na poslední chvíli pozdraví. V tom okamžiku většinou nepřirozeně vyštěknu "jééé ahoj" a s myšlenkou na to, jak jsem nemožná, peláším dál.

Třeba dneska jsem přesně takhle měla už už minout kluka, se kterým jsem před deseti lety prohodila pár slov, jenže zatím co on vypadá pořád stejně, já jako by mě právě propustila ježibaba z chlívku u perníkový chaloupky. A tak teda jdeme proti sobě, vyhledám oční kontakt, ale jen na takovou chvilku abych zjistila jestli mě pozná, i kdyby poznal nakonec stejně pohledem uhnu a předvedu skvěle nacvičenou scénku, že něco hledám v kabelce. No magor prostě!

Často potkávám taky jednu paní učitelku, která, jak moc dobře vím, si na mě opravdu pamatuje, protože se mamce svěřovala s tím, že mě vídá ve městě. No jo, jenže když se k sobě blížíme a já s vřelým úsměvem čekám, až se na mě podívá, ona mi předvede skvěle sehranou etudu o mobilním telefonu ztraceném na dně kabelky. Občas je to vážně k smíchu.

Zato můj nevlastní táta Džorč, tak ten s tím nemá ale absolutně žádný problém. Když s ním jedu v autě, mává skoro na všechny, asi proto, že mají podobné auto, jako někdo známý, tak pro jistotu. Ve městě taky zdraví skoro všechny a z nechápavých pohledů, si rozhodně nic nedělá. A proč taky, vždyť pozdravů není nikdy dost. A milým pohledem přeci můžeme obdarovat i neznámé.

Je to prostě lidskou povahou. Já to asi moc řeším a čím víc o tom v tu chvíli přemýšlím, tím spíš z té situace opět vyjdu jak magor. A řešení? Stále koukat do chodníku....to byl samozřejmě vtip. A kdybyste mě třeba náhodou potkali ve městě, čekejte cokoliv, já asi jiná nebudu :-) M:)



Žádné komentáře:

Okomentovat