Káva - jsem v tom s vámi!

Já věděla, že do toho jednou spadnu. A je to tady. Móda domácích přístrojů, které vám vykouzlí do minutky lahodné kafíčko, mě pohltila. Ale nebylo to jen tak. Podle mého názoru je nám voda naprosto přirozená, sladké limonády, džusy a šťávy se pijí úplně sami, ale k ostatním nápojům, jako je pivo, víno, zelený čaj a káva, musí člověk dospět. Nebyla bych to já, kdybych se nejprve nenaučila pít pivo, potom v Brně i víno (achch to moravské vínečko) a nyní i kávu. Se zeleným čajem spolu ještě moc nekamarádíme, i když z uvedených možností je pro organismus asi nejzdravější.

Nemyslete si, že mě potkáte v kavárně, jak labužnicky sjíždím nabídku káv a můj největší problém je, že nevím, kterou si dát. Ba ne. Stále ještě piju kávu jako naprostý buran. Slabé preso do šálku, dolít spoustou mléka, počkat až to vychladne a kopnout to na ex, jako panáka. Chuť kávy, kávových bonbónů, krémů a čokolád, mi stále nic moc neříká, ale přišla jsem na zázrak energie, kterou i po tak malém kafíčku disponuji. Podle mě každá máma pije kafe!

Ještě nedávno jsem po návštěvě babičky usedla na gauč a nic se mi nechtělo. Po úklidu celého bytu by mě ke sportu nikdo nedokopal a zvednout zadek od počítače mě stálo hodně přemáhání. Když to teda přeženu, ve skutečnosti to tak hrozné nebylo, přeci jen té práce kolem Samuelka a bytu je dost. No a teď si dám kafčo a jedu jak fretka. Úklid, nákup, několik kilometrů procházka, joga, uvařit, vykoupat, nakrmit a ve dvanáct v noci stále koukám do stropu, i když jsem kávu pila ve dvě odpoledne.

Zkrátka, už vás všechny kafaře docela upřímně chápu. Jsem sice ráda, že mi prozatím denně bohatě stačí jen jedno a stále se budu snažit nahradit jej zeleným čajem, ale to nakopnutí, jaké mi malý šálek dokáže poskytnout, si užívám plnými doušky!