pondělí 28. září 2015

Podzimní relax!

Včera jsem po dlouhé době zažila jeden z těch krásných, kvalitních dnů. Jeden z těch, které se ti v rámci možností opravdu vydaří. Mé možnosti - maminkovské, jsou lehce omezené a přes to se stále vidím, jak si to uháním u krajnice se sluchátky v uších a jako blázen se směju na celé kolo. Ale pěkně popořádku.

Probudila jsem se celkem brzo s myšlenkou na své předsevzetí z celého minulého týdne, že si v neděli uklidím celý byt, ale pořádně! Samuelek je v tomto celkem nenáročný a jelikož jsme včera prochladli, stačilo mu zachumlat do deky a pustit jeho oblíbený kanál - Óčko. Kdo to nezná, neumí si ani představit ten pocit, kdy máte hotovo a doma vše voní, plochy se lesknou, prádlo se pere a polévka vaří. Po obědě, jsem chtěla jít ven, ale nikoho nepřemluvila, aby šel se mnou. A tak jsem si po 100 letech nasadila tenisky, píchla sluchátka do mobilu a šla. Samuelek zůstal doma  s tatínkem a mě má slastná samota docházela opravdu jen pozvolna.

Kilometr za kilometrem jsem šla a podzimní vítr mi česal vlasy do neforemných vln. Sluníčko mi svítilo do očí a ve sluchátkách například toto: https://www.youtube.com/watch?v=GpR54gdEd9Y

To se pak člověk zamyslí nad spoustou věcí, přestane fňukat, protože to, co má, je naprosto báječný. Uvědomí si, že každý problém má řešení, stačí chtít a jít si za svým. Přemýšlela jsem i nad tím, co se bude dít třeba za deset let. Budu spisovatelka? Podnikatelka? Bezdomovec? Najdu toho pravého? Nebo padnu opět z bláta do louže? Jaký budu mít auto? Budu mít vůbec řidičák? Úplně báječně jsem si utřídila myšlenky, aniž bych se musela mordovat s předraženým kočárkem (asi kvůli tomu, že je pro postižený), se kterým nemůžete najet ani na kamínek aniž by se dítko v něm nerozbrečelo.
Oplácela jsem úsměvy kolemjdoucím a užívala si sílu okamžiku. Po devíti kilometrech mi došla trasa a já měla sto chutí jít znova, ale povinnosti mě táhly domů.

Je to neuvěřitelná terapie. Doporučuju opravdu každému. Doufám, že to nebude dlouho trvat a opět se mi naskytne taková příležitost. Je to způsob, jak být šťastná. Je to způsob, jak se nezbláznit. M:)

1 komentář:

  1. Znám a naprostou souhlasím... :-) Krásně jste to napsala!

    OdpovědětVymazat