Když už nevíte jak dál...udělejte kravinu!

Po dlouhé době jsem si zase našla chvilku a sedla za svůj červený notebook, který už po čtyřech letech dennodenní tvrdé dřiny, není ani zdaleka tak rychlý a svěží, jako býval. Nadpis napovídá, že to bude zase jeden z těch happy článků (ironie), ale není tomu tak. Chtěla jsem jen podotknout, že když už nevíte jak dál, všechno vás štve, nikdo vás nechápe, doma je pořád nepořádek, přesto, že uklízíte třikrát denně, neustále se s někým hádáte a myslíte si, že jste se takhle naštvaný snad už narodili, musíte udělat něco, co vás vytočí tak, že na všechny tyto podřadné problémy zapomenete. A my jsme se rozhodli, že v období, kdy musíme veškerý zájem věnovat Samuelkovi, místo toho, abychom se neustále hádali, kdo z nás je neschopnější, zachráníme kotě. Je to spíš malý kocourek, díky kterému je hned můj život světlejší. Ten rarach mě totiž dokáže nastartovat tak, že ostatní jde stranou. Ale zase mu nemůžu křivdit. Když mi zrovna nevisí na culíku s drápama zarytýma v mých zádech, nebo když zrovna nešplhá po záclonách, neshazuje kytky z parapetů, nesnaží ne ulovit Samuelkovu nožičku, ručičku, dudlíka v pusince, je to vlastně docela mazel a za ten týden, kdy jsme si ho vzali na zkoušku, si nás dokázal docela získat. Takže asi máme kotě. Pojmenovali jsme ho Roger (podle Federera) ale stejnak mu říkám Čičislav.

Smuelek se dnes poprvé koupal ve velkém studeném bazénu. Minulé zkušenosti napovídaly, že bude řvát jak tur a on taky řval, ale smíchy. Normálně se štěstím bez sebe rachtal v tý ledárně a bylo mu dobře. Alespoň někomu, protože mě teda bazén od toho, abych v tomhle počasí někde v klidu vypustila duši, rozhodně nezachrání. Navíc jsem plná závisti. Moje ségra, které se povedlo dostat místo stážistky v časopisu ELLE, dnes odjela na týden do Karlových Varů na festival, s celou redakcí all inklusive. Nečeká ji tam ale jen lov trofejí, nýbrž tvrdá dřina (neztrapnit se) a spousta nervů. Babička jí na cestu nabalila sklenici slepičí polévky a už to je, myslím si, dobrý start!

Po delší době jsem zase vyběhla a světe div se, dýchalo se mi docela dobře, běželo se mi také docela dobře, ale rozhodně jsem po doběhnutí moc dobře nevypadala, tak na tom musím ještě zamakat. Rovnou se omlouvám, ale četnost prázdninových článků nemůžu zaručit. Ne proto, že bych měla program nabitý k prasknutí, ale spíš z toho důvodu, že v létě prostě nefunguju. Pokusím se to ale moc neflákat. Takže dodržujte pitný režim, mažte se a brzo ahoj M:)