středa 20. května 2015

Bílá blondýna na slunci? To nechceš!

Mé myšlenkové pochody jsou opravdu občas různorodé. Tak třeba teď jsem se ufuněná a zpocená po cvičení, které rozhodně netrvalo tak dlouho, jak jsem si představovala, zamyslela nad tím, že do plavek ze sebe udělat šťabajznu rozhodně nestihnu. Další myšlenky už ale proudí kolem faktu, že by mě do plavek stejně nikdo nedostal. Proč? Protože nenávidím léto! Ano, jsem jedna z opravdu mála stvoření, která vyráží na výlet zásadně za deštivého počasí a letní pařáky si nechá klidně ujít.

Proč se tak děje? Nevím. Zatím, co ostatní na procházce vyhledávají prosluněná místečka, já budu klidně stát o dva metry dál, hlavně, že to bude ve stínu. Vzhledem k jakési absenci pigmentu v mé kůži, mám v létě barvu, buďto bílou nebo červenou. Jiná varianta prostě nepřichází v úvahu. Sluníčko ze mě navíc vysává energii a já přepínám na autopilota.

Ve třicetistupňových vedrech mě tedy najdete nejspíš ležící na posteli nebo někde ve stínu, absolutně neschopnou normální, natož milé konverzace. Vůbec nechápu, jak jsem mohla žít tři roky v Brně a to ještě v podkrovním bytečku, v centru města.

Neříkám, že takový problém mají jen blondýny. Naopak! Znám tolik blonďatých slečen, jejichž kůže prvním pohlazením sluníčka krásně zhnědne. Stejně tak černovlásky mohou být buď opálené a nebo ve stylu Sněhurky. Každý máme holt předurčeno něco jiného. Já jen doufám, že to po mě moje děti nezdědí.

Mě tedy nezbývá, než se dál mazat padesátkou a vyhledávat stín. Zvyknout si na to, že nejsem ani Sněhurka, ani žádná Gejša a přesto by mi obě mohli můj "odstín" závidět. A pointa? Já se nesnažím zhubnout do plavek, ale do svého ostatního oblečení...

Kdo má stejný problém? Nehlaste se všichni! M:)

2 komentáře:

  1. Taky nejsem fanda pařáků.. :D Vyhovuje mi těch 25 jako max, prostě pohodové, nedusné počasíčko.. :) A s opalováním to mám dost různé, i když nejsem červená, pálí mě kůže jak prase, skuhrám, umírám, každý rok si odnesu ze slunce puchýře i když sedím ve stínu a to jsem tmavovlasá.. Nicméně když už to celé překlenu a nebo opravdu vydatně od prvního slunce vystavuju po trošičkách kůži na světlo (ale kdo na to má čas) jdu postupně aspon do žluta.. :D Někdy chytnu hnědavý nádech, ovšem nesnáším pak svůj bílý zadek a tedy opalovačkám moc neholduju.. :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No můžu říct, že za letošek, a to jsem venku skoro furt, už mají moje ruce takovou fialovo-něco-málo-hnědo-červenou barvu. A to jen díky tomu, že už je mám dvakrát spálený a jednou sloupaný. Stačili mi k tomu dvě odpoledne v polostínku :-D

      Smazat