neděle 19. dubna 2015

Závislá na strachu...

Závislost je stav, kdy si někdo dopřává podnětů, bez kterých (jak si myslí) nemůže žít.

Strach je emoce, která vzniká při hrozícím nebezpečí a je doprovázena různými tělesnými projevy, jako je bledost, pocení, třes a v mém případě brněním zadku.

Víte, že malé děti (novorozenci a kojenci) se nebojí? Necítí strach, protože ho neznají. Strachu děti učí až rodiče v batolecím a starším věku. Vyvoláváme v nich strach, abychom docílili jejich bezpečí. "Nechoď do silnice, přejede tě auto. Nechoď tam a tam, najdeš bubáka. Nepapej to, bude ti moc špatně!" Takže za to, že máme následně doma pokakánky si můžeme sami svojí ať už vhodnou nebo nevhodnou výchovou.

A jak to mám já? Já se bojím vždy a všude. Po setmění nechodím snad ani na balkón natož pak třeba s odpadky. Největší teror byl, když jsem ještě v Brně bydlela sama se svou fenkou Eliškou a vracela se z práce kolem jedné v noci. Musela jsem v prázdném baráku vyjít po kamenných točitých schodech až do podkroví, tam vzít Elišku a celou tu cestu absolvovat ještě dvakrát, za účelem ji vyvenčit. Jenže to bylo aspoň období, kdy jsem si dobrovolně nepouštěla horory, abych svoje vyděšené pocity ještě podporovala.

Jenže teď? Moc dobře vím, že se bojím jít i na záchod a moc dobře vím, že když jsem doma sama, mám záchvaty paniky a opravdu velký strach, ale to mi nezabrání, abych si každý večer s přítelem nepustila alespoň jeden duchařský horor. Ten strach, když nejsem doma sama a vím, že jsme na to dva mě totiž hrozně baví. Baví mě to tak moc, že strach z démonů klidně vyměním za bezstarostný život s Ordinací v růžové zahradě (i když to je teď taky docela horor).

A co víc! Já se prostě rozhodla, že se odrovnám úplně a začínám přemýšlet o napsání knihy (hororu), protože si myslím, že v České republice se tomuto tématu věnuje málo autorů. Jenže tato moje vášeň v psaní, jde opravdu pomalu, protože mi stačí jen myslet na svůj budoucí příběh a už se bojím :-)

Tomu, jak napsat dobrou knihu - horor se budu věnovat v některém z dalších článků a stejně tak kvalitním hororovým filmům, protože v dnešní době musí člověk opravdu hledat, aby narazil na kvalitu a né na stupiditu a přehnanost.

Jak jste na tom vy? Bojíte se? A bojíte se rádi? Máte nějaký strašidelný zážitek? Já teda rozhodně, ale o tom opravdu až jindy :)M

4 komentáře:

  1. Doporuč v příštím článku nějaký kvalitní duchařiny. Tvoje nejoblíbenější.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S tím je problém, protože málokterá je dost dobrá k doporučení, ale promyslím to...

      Smazat
  2. Za to, že jsi pokakánek, můžu já? Mamka.

    OdpovědětSmazat