Sexy kotě ze mě asi nikdy nebude :)

Nemám ráda svůj obličej, když je nalíčený. Myslím tím vše, co udělá větší parádu, než jen make-up, řasenka a jelení lůj. Přes to jsem se dnes nechala přesvědčit svou sestrou z blogu Co je Zoe? (odkaz pro zvědavce) k tomu, abych navštívila alespoň krátký kurz líčení. A asi takhle nějak to probíhalo:

Abych si dodala kuráž a těsně před začátkem nevzala do zaječích jsem povolala kamarádky a vyrazili jsme ve třech. Přivítaly nás dvě milé paní a po krátkém úvodu přišlo na odličování a čištění pleti. Panika: To tu mám všem ukázat svůj problematickej odlíčenej ksicht? Následně ale přišla další bomba a před každou z nás, mimochodem všechny tři jsme připomínaly čerstvě vylíhlá kuřátka, postavili přibližovací zrcátko.

Když už jsme si přivykly koukání na své "krásné" tváře došlo na výběr makeupu a následná aplikace pomocí štětce. Panika: To si to tam mám rozpatlat tímhle štětcem? Je to vůbec možný? Je to vůbec hygienický? I tato komplikace proběhla celkem bez problému a na řadu se dostaly stíny. Moudré ženy mi vybraly trojici béžová-hnědá-zelená a ve stylu já nalíčím jedno oko a ty si pak uděláš to druhé sama jsme se učily kouřové líčení. Panika: Nebude to moc tmavý? Jedno oko už mám hotový a Panika: To nezvládnu! Teď jsem si teda zkoušela to samé udělat na druhé straně. Panika: Není to moc světlý? Je to stejný? Bože to je tmavý!

Tužka na oči a řasenka proběhla celkem v klidu a nanášení tvářenky se mi celkem i líbilo. Ale další problém byl ten, vybrat mi správný odstín rtěnky. Nejdříve jsem zkoušela jakousi hnědo-staro-růžovou a katastrofa! Okamžitě jsem to okomentovala, že vypadám jak stará babka a šlo to dolů. Sytě červená mi sice sedla, ale namalovat si ji štětečkem už bylo nad moje síly. Zarovnáno konturkou a tradá - výsledný look je hotov. Panika: To nejsem já. V tom nevylezu ven. Bohužel ze mě tato slova vyšly nahlas a veškeré soustředění se obrátilo k tomu, aby mě čtyři ženský přesvědčily o tom, že mi to sekne.

Nakonec mi jedna z milých paní doporučila, že jestli se v tom necítím, mohu si to hned smýt a já ji s úsměvem uklidnila, že to domů nějak přeběhnu. No myslím, že je všem jasné, jaký skvělý zážitek to byl a že si to brzy velice ráda zopakuji. Po příchodu domů jsem se upravila do přijatelné podoby a smířila se s tím, že ze mě zmalovaná barbie nikdy nebude. :)M