pátek 24. dubna 2015

Samuelkova rozcvička

Ahoj, posledních pár článků bylo spíš o tom, co zajímá mě no a tak jsem se rozhodla, že tento bude o tom, co rozhodně nezajímá a nebaví Samuelka. Cvičení! Já mu úplně rozumím, taky mě cvičení moc nebaví, ale podle toho přece vypadám. A my chceme aby podle toho Sáma vypadal? Nechceme! Takže k odporu mému i k odporu jeho, denně poctivě cvičíme. Aktivizujeme. Trénujeme očičko. Snažíme se servat záclony (když ho k nim donesu). A i když máme omezené možnosti, vymýšlíme lumpárny.

S cvičením jsme začali docela pozdě. Vlastně až na roce. Hned od malička nám byl doporučený Bobath koncept, a tak jsem sháněla, googlila, volala, ptala se, abych sehnala nějakého dětského specialistu blízko našeho bydliště, jelikož jsme bez auta, ale marně. I primář z Brna mi potvrdil, že u nás nikdo takový není, nejblíž 100km. Vojtovu metodu jsme měli zakázanou a dopadlo to tak, že jsem nevěděla, co dělat a malej necvičil.

Pomohl nám až náš skvělý pan neurolog Kuchař, který mi poradil, ať se vyprdnu na shánění někoho na Bobatha, a ať cvičíme cokoliv, hlavně šetrně. S úlevou jsme tedy začali docházet sem do Turnova do dětského centra Sluníčko, kde jsme velice spokojení. A navíc už jsem  sehnala někoho na toho Bobatha v Mladé Boleslavi. A to bychom chtěli určitě vyzkoušet v brzké době.

 
 
Nyní to teda vypadá tak, že třikrát denně svlíkneme tepláčky a tričko chvíli podle vzoru Vojtovy metody mačkáme body na bříšku. Pak se ho snažíme přimět klečet na kolínkách a loktech s hlavičkou nahoře, ale to jde pouze, když mu k tomu pustíme video s Bobikem. Prostě úplatky no. I když musím říct, že jakmile ho položím ve Sluníčku na stůl, tak řve jak tur a žádný mňam mňam bobík nepomáhá. Doma je ale v klidu, tak se to snažíme co nejvíce natrénovat, abychom mohli časem do lázní a celé čtyři týdny tam neprořvali, nebo třeba jezdit na koníkách při hipoterapii. Přikládáme se Samuelkem video, které jsme natočili dneska ráno při cvičení, tak snad se vám bude líbit. Sáma se snažil :)M
 


1 komentář: