Jak napsat dobrou knihu!

Každý z nás se alespoň jednou, třeba v pubertě, zamýšlel nad tím, že by napsal knihu. Naše pokusy však většinou skončili po pár stránkách buď proto, že jsme to předem dostatečně nepromysleli nebo tomu nechtěli obětovat tolik potřebný čas. Pro ty, kteří se jako já rozhodli tento dětský sen (být spisovatelkou) nevzdat, mám několik užitečných rad a typů, které jsem si poctivě nastudovala a teď je posílám dál.

1. Piš na klidném místě. Je jasné, že pokud se rozhodnu opravdu psát a sednu si k tomu do obýváku k puštěné televizi a za nohu mi bude viset dítě/pes/kočka/manžel, tak veškeré potřebné soustředění půjde do kopru.
2. Piš jen to, co by si sám četl. V dnešní uspěchané době čtenář často rozečtenou knihu odloží, pokud není dostatečně poutavá, proto radím, piště pouze to, co by jste vydrželi číst do konce i vy.
3. Piš o tom, co tě baví. Jinak tu knihu nikdy nedopíšeš.
4. Všechny reálie musíš znát lépe než čtenář. Pokud nepíšeme zrovna sci-fi, tak je potřeba si dané téma pečlivě nastudovat. Představte si, že do knihy o historii napíšu nepodloženou myšlenku, že Karel IV. rád snídal ančovičky, co se stane? Zavolá mi historik, jestli nejsem padlá na hlavu, že Karel snídal rád uzenáče. Následně napíše pochybnou recenzi a moje spisovatelská důvěra je zničená.
5. Vyber si silné téma. Měli bychom vždy psát o tom, co známe dobře my sami. Dnes se hodně cení když mladý člověk napíše o svém pohledu na svět. Téma by mělo být originální a zajímavé. Upřímně, po Harry Potterovi už má tvá kniha o kouzlení mizivou šanci na úspěch. A když budu psát o upírech po Stmívání? Taky blbý.
6. Poraď se s profesionály z oboru. A věnuj své knize čas.
7. Vše, co neposouvá děj dopředu, musí jít pryč. Vyhněte se dlouhému popisování přírody, domů, postav... Vyhněte se také zařazování postav, které nejsou pro děj klíčové. Jsou to zbytečné odstavce, které stejně nikoho bavit nebudou. Radši kratší kniha a zajímavá, než 800 stran popisů!
8. Buď originální, i když téma už někdo zpracoval. A s tím souvisí, že musíme být opatrní na své nápady. Aby nám je někdo nevyfoukl.
9. Na otázku o čem to je, musíš umět odpovědět jednou větou. Pro novináře v případě úspěchu :-)
10. Pokud máš nápad, sepiš ho hned. Kniha se většinou sepíše naráz a pak se opravuje. Když vás nic nenapadá a téma nebaví, vyberte si jiné.
11. Musíš dokonale znát své postavy. Říká se, že nejlepší spisovatelé, mají ke každé postavě popsaný jeden sešit a celé dny si v tom listují, aby něco nespletli, nebo nezapomněli.
12. Rozlišuj dějové linie, třeba typem písma.

Je to někdy těžké a klidně bych mohla pokračovat až do večera. Skripta, které jsem si na toto téma procházela, měli takovýchto bodů 80. Ale stejně jako při psaní knihy, i tady jsem pro vás vybrala jen to důležité. Takže bacha na bláboly a zbytečná slova (čtenář není idiot a pochopí to, i bez zbytečného dvoustránkového vysvětlování). Pokud jste se rozhodli do toho jít, tak bych doporučila si ještě nastudovat kompozici textu a hlavně taky podmínky vydání. Protože až se dozvíte, kolik ve finále bude mít takový průměrný spisovatel na výdělku, tak věřím, že víc jak polovina z vás se na to vybodne. Doufám, že to nebylo odporně odborný, ale mě to holt baví.:)M