Včera jsem si vzala do parády kuchyň. Veškeré prošlé koření, rozbité nádobí a roztrhané utěrky šly nemilosrdně pryč. Všechny ty univerzální lapače prachu, které se mi válely nahoře na lince, jako útočiště pro pavouky (například misky pro psy, i když teď žádného pejska nemáme), zmizely. Sice trpíme syndromem žádného nábytku, tudíž to v kuchyni momentálně vypadá trošku jako v jeskyni, ale rozhodně čistší a uklizenější, a o to jde.
Dneska mám v plánu projet ložnici a milion věcí, které si říkají "moje poklady". Mám je poschovávané různě po krabicích, krabičkách, dokonce i cestovních taškách, vyskládané kolem dokola celé místnosti, prostě katastrofa. Nejspíš nebude problém zredukovat tento bordel na třetinu. O oblečení, které mi není, a dalo by se zredukovat i na pětinu ani nemluvím. Já zkrátka vyhazuju ráda. Žádný chorobný střádač prostě nejsem. A doporučuji to všem, jako skvělou antidepresivní terapii.
A jak jste na tom s vyklízením starých krámu vy? Pomáhá vám s tím doma někdo nebo jste na to sami? A jakou práci nejvíc nesnášíte? U mě je to asi mytí oken, ještě když vím, že jsou do týdne opět špinavý. Tak uklízení zdar a pa! :)M
Já to mám stejně, jakmile sluníčko začne svítit (a hlavně do oken:) mám chuť uklízet. Máme výhodu, že jsme se před dvěma týdny přestěhovali, takže krámy jsou pryč! Okna mi až tak nevadí, pracovala jsem jako studentka na benzince, tak jsem vychytala jednoduchý systém a mám praxi :D Já nemám ráda umývání koupelny nebo dřezů obecně, protože mi přijde, že to nikdy nevyčistím dost dobře. Navíc máme bílé umyvadlo a tmavé ručníky a to umyvadlo je prostě pořád chlupaté! Grrr! Nemáš nějaké trik na tohle?
OdpovědětVymazatTak to já umyvadlo vezmu denně tím, co mám zrovna v ruce ať aspoň vypadá, protože to prokleté umyvadlo je věčnej boj :-)
Vymazat