Já jaro přímo miluji. To první teplo po zimě. To, když si poprvé troufneš vzít na sebe jen mikinu. To, když zavřeš oči a dýcháš jarní vůni. No zkrátka počasí jako dělané na výletování. A my jsme výletní rodinka. Už jako těhotná jsem se s Aldou škrábala po skalách jako kamzík, přeskakovala potoky, nachodila kilometry. Samozřejmě s tím pokračujeme i teď se Samuelkem. Asi proto náš kočárek vypadá jako terénní čtyřkolka (zablácený až po uši).
Předevčírem jsme tak využili první příležitost se projít slunečným počasím po Liberci. Sáma tam jel na vyšetření a pak jsme jen tak brouzdali městem. Ano, sice to nebyla příroda, ale stejně mě to jarní slunce nabylo takovou skvělou energií, že se culím snad ještě teď. A navíc, Samuelek byl poprvé v KFC! On teda neví, že už jako pulec tam dost tvrdě makal, když maminka na tu mateřskou prostě nechtěla odejít a chvíli i hrozilo, že se bude jmenovat malý Texas Grander. Nakonec ale všechno dobře dopadlo :)
Dneska sice sluníčko asi ještě spinká, ale to nás neodradí. Musím si do Železnýho Brodu pro recept, tak to skloubíme s prozkoumáváním neznámého území. Upřímně doufám, že najdu aspoň tu ordinaci. Každopádně jdu oba ty svý chlapy vzbudit, nakrmit a sbalit a hurá na vlak (ano vždy a všude jezdíme vlakem). To bude romantika! Zvlášť, jestli se Jančařík zase pletl a místo sluníčka začne pršet. Díky a ahoj :)M
Žádné komentáře:
Okomentovat