Po měsíci neuvěřitelného a hlavně zbytečného stresování jsme se včera vydali se Samuelkem poprvé do Fakultní nemocnice v Motole. Sáma jel vůbec poprvé do Prahy a taky poprvé seděl ve své nové autosedačce tak dlouho ve vzpřímené poloze a zvládnul to. V Motole jsem se bála, že budeme hodiny čekat a prodírat se davy lidí, ale nic. Nádhera, každý šel v tu hodinu, na kterou se objednal.
Byli jsme objednaní na očkování a do centra zrakových vad. Na chodbě hned po příjezdu koukáme, a Sáma si poprvé podržel lahvičku sám u pusinky a navíc v ní měl ne přímo studené, ale neohřáté pití (také poprvé).Jupí, nebudeme pít v létě horký mlíko!
Po příchodu do očkovací ambulance nedůvěřivě koukal kolem a poslouchal, co si povídáme, načež dostal včeličku poprvé do zadečku. Čekali jsme, že spustí sirénu, ale nic takového se nedělo. Trošku zčervenal, všechny si nás změřil pohledem a když ani jeden z nás neplakal, poškrábal se na bolavým zadku a rozhodl se neplakat taky.
O hodinu později už mu na očním chudáčkovi poprvé rozkapali očička, takže do třiceti minut nic neviděl a to bylo zle. Nejen že je hladový, unavený, dostal včeličku a musí se tu válet v kočárku, který už je mu malý. Oni se mu ještě k tomu budou vrtat v očičkách. No musím říct, že své poprvé na očním nám dal pěkně odskákat. Nakonec jsme se dozvěděli, že budeme mít doma fešáka se svýma "poprvé" brejličkama. Prostě samé novinky. Už se těším na další pa:)M