čtvrtek 29. ledna 2015

Tohle mě dostalo!


     Většinou koukám spíš jenom na horory (pokud zrovna nebydlím sama, to jsem koukávala na život plejtváků na prima zoom), komedie, ty úplně nesnáším (moc jsem jich zatím neviděla, těch nestupidních). No ale na horory a animované pohádky bych mohla čučet neustále. Objevily se tu ale čtyři výjimky. Jsou to čtyři filmy žánru jiného než hororového nebo pohádkového, které se mnou za poslední měsíc zacloumaly, a to dost!


1. Nic nás nerozdělí
Katastrofický španělský film z roku 2012. Je to skutečný příběh pětičlenné rodiny, která se v roce 2004 rozhodla trávit vánoce v Thajsku a smetla je vlna Tsunami. Několikrát mi u tohoto filmu ukápla slza, nemohla jsem z něj spustit oči. Tak silné záběry nejenom bezprostředně po katastrofě, ale také skvělá organizace záchrany přeživších (no skvělá asi ne, spíš bych řekla v rámci možností dobrá). O zraněních, která se vám mohou přihodit ve víru pod rozzuřenou vodou, fuj. Členové této rodinky byli rozmetáni a hledají se, provázejí nás okolím a ukazují nám tu katastrofu zblízka. Opravdu doporučuji zkouknout, je to zase jednou kvalitní katastrofický film.




2.   Je to i můj život
Psychologický film z USA natočený v roce 2009. Síla a sounáležitost rodiny, na to chtěl režisér poukázat, když tvořil tento velkolepý "doják". Je to o holčičce, která má leukémii a jejím rodičům je nepřímo navrhnuto, aby si pořídili další dítě. V dnešní době je totiž možné zařídit, aby měl nenarozený sourozenec kompatibilní  krev, dřeň, orgány, pro případnou transplantaci. Víc o tomto skvělém filmu říkat nechci, to by byla škoda. Je to takové skryté zlo. Celou dobu jsem vydržela nebrečet a asi tak půl hodiny po skončení, když se mi to rozleželo...no nic :) Prostě také doporučuji...




3. Neopouštěj mě
Romantický/psychologický, Velká Británie/USA, 2010. Opět prostě, film který zacloumal s mojí labilní psychikou. Je to o dárcích orgánů. Děti prostitutek, feťaček a alkoholiček nejsou dávány do dětských domovů, ale do tzv. farem (teda alespoň mě to tak přišlo). Tyto děti jsou precizně vychovaný a smířený s tím, že kolem 25 let jim přijde pozvánka na první operaci (odebrání orgánů), vetšinou tak po třetí operaci umírají. Co to sakra je? Proč jen tak smířeně čekají na smrt? Proč neutečou? Po tomto snímku jsem jen tupě zírala do země. Je to nejen o smrti, ale i o lásce, přátelství....Je to super, koukněte!


4. Mary a Max
Absolutní top! Vím, že jsem psala, že komedie nesnáším, ale tohle je drama/komedie a ještě k tomu animovaná a úplně praštěná z roku 2009. Tento kousek jsem zhltla jedním dechem. Upozorňuji, že to vůbec není pro děti. Člověk se u toho zasměje, i mu zatrne. Osmiletá Mary žije na předměstí australského města Melbourne a je osamělá. Z telefonního seznamu náhodně vybere kontakt a napíše dopis. Max, kterému dopis přijde je čtyřiačtyřicetiletý žid s Aspergerovým syndromem. Tento film je o jejich přátelství skrze dopisy, o lidech co nechápou pravidla, o čokoládě, o alkoholu, o úspěchu i pádu. Tento film je skvělej! Amen. :)M





   
    



4 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  2. Doporučuji ještě film Hvězdy nám nepřály. Smutné, ale místy i veselé (hodně zjednodušený popis).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ty Hvězdy už mám doma, stačí se na to podívat, pak dám vědět, jaké to bylo, děkuji :-)

      Smazat
  3. Taky je dobry film Ted a tady. Smutny ale hezky.

    OdpovědětSmazat